Danek mi pomaloučku odrůstá z takového toho úplně "miminovského" období. Teda jasně, z miminka už vyrostl pěkně, ale teď už je to samostatný kluk. Mámu pořád strašně potřebuje, ale není to už tak náročný jako dřív. 

Na jednu stranu jsem se těšila až si dojdu do koupelny a nebude mi viset dítě na noze, ale na druhou stranu to zamrzí. Kolikrát jdu, ž...

Tak jako každý rok. Je to tu zase a já celý únor točila krátká videa a pak sestříhala a udělala náš únor v necelých pěti minutách. Ze začátku jsem měla pocit, že to byla jen práce, práce, nemoc, práce...ale když jsem to viděla komplet vlastně to tak ani nebylo. Vždycky než sestříhám nové video, mrknu se na ta předchozí a úplně žasnu a opětovně s...

O tom, že naše rodina je přinejmenším zvláštní jsem nikdy nepochybovala. Jenže ona je zvláštní takovým vlastně strašně hezkým způsobem. Když jsem byla v pubertě nějak mi přišlo, že jsou všichni strašně praštěný - jako jsme praštěný, ale na stejný vlně a děláme hurá akce. Jako třeba teď naposledy - na vánočním večírku ...

Na tuhle knihu jsme se s Dankem strašně oba těšili. Už máme skoro celou Dankovu knihovnu přečtenou a tak jsem byla nadšená, když dostal Danek od babičky knížku Gerda. Jsem strašně ráda, že Danek má knihy rád stejně jako já. Snad mu to ještě nějaký ten pátek vydrží.

Gerda zaujme kluky i holky. Příběh je opravdu pěkně napsaný. Jen je vlastně dost smutn&ya...

Rok 2018 u nás byl ve znamení strašných skoků jak nahoru tak dolů. Rok kdy jsme se prakticky nezastavili a rok kdy jsem se vrátila zpět nečekaně do práce. Navíc je to rok, kdy se mi narodil můj další synovec (ano další - třetí synovec a je prostě krásný a voňavý a jak přes kopírák od bráchů). 

V lednu jsem si říkala, jak si ten poslední ...