A on už jde do školky?

Už z názvu je zcela jasné o čem celý článek bude. Každé období přináší své rejpavé otázky. Po narození jsou to porodní a nadýmací otázky, později příkrmové ještě později otázky proč má dudlík a s dalším postupem se stává vyprazdňování do plíny/nočníku pomalu veřejným zájmem. Já jsem se dostala do fáze "Proč už jde do školky?" Tahle otázka je v mém okolí čím dál častější. A ano, Danek nastupuje ve svých 28 měsících do předškolního vzdělávání. Setkávám se  různými reakcemi ale vzhledem k tomu, že jsem učitelka a mám ten luxus, že pro začátek bude víceméně se mnou i v práci, nejsou to tak strašné reakce. 

Velice častá otázka je, proč jdu už pracovat? Upřímně? Velice rozhodující jsou v tomhle ohledu finance a kdo je nebo někdy byl na rodičovské dovolené ví, že to není žádná legrace. Není to legrace v "normální" rodině a už vůbec ne pro maminky samoživitelky, které teda obdivuji. Já osobně jsem až moc hrdá a nechci být nijak závislá na partnerovi a zároveň chci Dankovi dopřát vše co uznám za vhodné. 

Další důvod je i ten, že Danek je šikovný a vyžaduje si společnost dětí, takže nemá smysl s ním jednou za čas chodit po hernách, klubech nebo kamarádkách. Je bez plínek, bez dudlíku, umí se víceméně najíst sám a řekne si když něco potřebuje. 

Každopádně téměř všichni se dívají pomalu skrz prsty na mámy, které nejsou doma s dítětem celé tři roky (ideálně ještě dýl). Dnešní doba si myslím je neúprosná a to především pro ženy s malým dítětem. Nechci tady vést nějakou feministickou diskuzi, ale všimla jsem si, že velice často kritizují tuto situaci právě muži. Případně ženy, kterých jediný svět je výchova dětí (tím nikoho nekritiuji, každý to má jinak). 

Nedávno když jsem četla diskuzi na toto téma, úplně jsem byla znechucená názory typu - "proč si teda děti ty ženský dělaj, když je pak odloží do školky". Vřela ve mě krev, protože "ženy si přece samy děti neudělají" a ve většině případů je to kvůli tomu, že otec - obecně braný jako živitel rodiny, absolutně selhal (odešel, neplatí výživné apod.). K mému překvapení některé velmi ostré názory byly i od žen! 

Já vše znám jen z pozice učitelky a teď budu velmi zvědavá na tu druhou stranu...A co Vy? Máte zkušenosti s dřívějším nástupem do školky?

 




6 komentáře

Eva

9. března 2018 15:02

Dcera chodila jedno dopoledne s dětma od dvou let do tzv. Klubiku, bylo tam spousta dětí celodenně celý týden protože mámy museli do práce :( neodsuzuju to, ale na některých detech bylo opravdu vidět že tam nejsou šťastné...

Máma v klidu

9. března 2018 15:49

Moc děkuji @EVA za názor a komentář. Chápu, že ta situace občas nemá jinou možnost než dávat děti do těchto institucí. Já osobně kdybych neměla jistotu, že to Danek zvládne a je poměrně samostatný váhala bych asi taky mnohem víc.

xxx

9. března 2018 16:58

Také jsem se vrátila do práce, malé byl necelý rok a půl. Bylo to opravdu těžké rozhodnutí a i teď, po více jak čtyřech měsících, s tím nejsem ještě úplně srovnaná. Důvod také finance (a to si nepotrpím na žádný luxus a značkové věci), jinak bych s ní byla doma klidně do dospělosti :-D Také obdivuji maminky, které jsou na dítě samy. Mám ale obrovské štěstí, že nemusím malou dávat do jeslí, ale hlídá mi mamka nebo babička, bez nich bych to opravdu nedala. Musím se ale přiznat, že dřív jsem tedy brzkému návratu do práce moc nakloněná nebyla, ale s rodičákem jsem si připadala opravdu strašně, když jsem se musela rozhodovat, co můžu ještě koupit, aby mi zbylo na pleny...

Veronika

10. března 2018 15:40

Náš Vašek šel do školky taky ve 28. měsících. Šel, protože jsem dostala možnost vrátit se do práce a tím jsem mohla skončit s brigádou, která sice byla časově výhodná pro děti, ale ne pro mě(vstávání ve 3.30 je fakt mazec) šel, protože jsem cítila, že pokud se mnou bude doma do 3 let, bude z něj neskutečný mamánek, který na mě začal být až nezdravě fixovaný, šel, protože jsem cítila, že je toho na mě doma moc - svoje děti i muže miluju, ale nejsem takový ten hospodyňkovský typ, který by byl nadšený z toho, že je pořád doma a může pečovat o domácnost a rodinu. Pečuju o ně ráda, ale zárověň nechci zahnít. Ano kdybych měla možnost dát ho chůvě nebo do soukromých jeslí, udělala bych to, bohužel plat můj i mého chotě nesahá do takových výšin, abychom si to mohli dovolit. Po roce a kus, co chodí do školky na něm nepozoruju, že by ho to nějak poškodilo. Mezi dětmi si zvykl a to i přesto, že školku změnil, chodí tam rád.

Máma v klidu

24. března 2018 8:51

@xxx moc děkuji za komentář. Já osobně jsem dříve také moc nakloněná brzkému nástupu do školky nebyla. Ovšem každé dítě je úplně jiné a některé jsou schopné fungovat ve dvou a některé mají problém ve čtyřech letech. Samozřejmě takové individuální posuzování v našem školství není možné a i proto je to taková zapeklitá situace. Chápu, že se s tím musíte srovnávat. Není to jednoduchá situace pro maminky. Každopádně před Vámi smekám, že to takhle zvládáte.

Máma v klidu

24. března 2018 9:02

@Veronika moc děkuji za velmi povzbudivý a naprosto vystihující komentář. Mám to v podstatě podobně jako Vy!! Také nemám problém starat se o rodinu, ale je to náročné a pokud byl člověk dřív aspoň trochu aktivní má pocit, že doma "zakrňuje".

Nechat komentář