Pečení je radost...

Na tohle období jsem se moc těšila. Peču opravdu ráda a posledních pár let peču hodně. Dokonce i s obřím těhotenským břichem jsem zvládla napéct spoustu cukroví (dokonce ho i nazdobit i když to už byla s tím bubnem výzva). 

Loni jsem si libovala, jak snadné je s malým dítětem péct. Letos to tak jednoduché nebylo, ale o to krásnější a vtipnější zážitky máme. 

Danek strašně rád pomáhá a tak samozřejmě musel zkusit perníčky, rohlíčky i linecké cukroví. No a že letos není dokonalé a všechno stejné? Tak to je mi opravdu úplně jedno. Z dětství si pamatuju tak trochu dril, že rohlíček musí být jeden jako druhý jinak je to špatně a musí se předělávat....no a teď? Tyhle svoje naučené přežitky jsem hodila za hlavu a raduju se z toho, že máme opravdu originální cukroví. Byt je díky společnému pečení připraven i na obrovský úklid, protože kousky těsta nacházím všude možně (mimochodem v blond vlasech NENÍ vidět!!!) 

Všechno jsme hned s Dankem ochutnali a myslím, že přesně takhle budeme i dalších pár let předvánoční čas trávit. Tohle je přesně to co se počítá, co si bude jednou pamatovat, co mu nikdy nikdo nevezme a to je pro mě nejvíc. 


           


Prozatím žádné komentáře

Nechat komentář