Před svatbou...

Před pěti lety jsem začala psát tenhle blog. Pět dlouhých let, během kterých se toho stalo tolik, že by to vyšlo na několik knih (určitě část by mohla být sci-fi, část thriller, část odborné psychologické literatury a samozřejmě podstatná část  "červená knihovna")....

Jsem ráda, že to šlo v takovém pořadí. Vlastně jsem si musela projít spoustou situací, díky kterým jsem se dostala až tam kde jsem. Loni v listopadu mě Radek pod rozsvícenou Eiffelovkou požádal o ruku. Nemuseli jsme ani dodržet do roka a do dne a byla svatba. A ta svatba byla dokonalá, dojemná a přesně taková jakou jsem si představovala....

Dostála jsem svého názvu blogu a vlastně jsem byla celou dobu absolutně v klidu. Přípravy? Klídek...i když nevím proč, tak s blížící se svatbou se mě každý ptal "už jsi ve stresu??" a já pořád nebyla a myslím si, že svatba nemá být o stresu. V hlavě jsem si nastavila, že když něco nevyjde tak nevadí a vezmeme se tak jako tak. Asi nejsem z těch, které si tři roky od zasnoubení tvoří svatbu a jsou vykolejené z každé maličkosti, která není podle plánu. 

Moje pracovna se na pár týdnů stala skladištěm a tak trošku odkladištěm. Vždycky jsem něco objevila a připravila to do sekce "svatba". Holky ze školní jídelny mi poctivě dodávaly velké zavařovačky. Moji kluci jezdili na kole stříhat dlouhou trávu (nevím jak se to jmenuje, ale roste to všude u polí jako plevel). Teď už švagrová mi našla poklady z jejich půdy - Radek byl trošku vyděšený když jsem domů začala vozit stará okna, skleněné koule apod. Ségra vyslala na štando manžela s autem plným záclon a pozlacených lahví...možná zní ta kombinace děsivě, ale výsledek byl naprosto dokonalý. 

Ten poslední týden před svatbou utekl neskutečně rychle. Navíc to byl první školní týden, takže jsem zároveň jezdila do práce. A dalo se to zvládnout! U nás na vesnici je předsvatební tradice - stavění brány. Sice jsem nedodrželi zvyk, že ženich a nevěsta vychází každý ze svého bydliště, ale bránu jsme postavit nechali. A byla to párty a sranda...a celá ulice z nás asi měla velkou radost :)


           
           
  


Prozatím žádné komentáře

Nechat komentář