V novém domě...

Poslední měsíc byl ve znamení neustálého vybalování a přesouvání krabic, tašek, přepravek a vlastně všeho co bylo po ruce. Já vše třídím a uklízím a vlastně ve finále nedělám nic jinýho než že jen něco hledám. Přesně vím kde konkrétní věc byla v bytě, ale v domě se pořád nějak neorientuju. Začínám mít pocit, že dělám něco špatně...:) 

Posledních pár měsíců bylo tak vytížených a veškerý volný čas jsme se snažili věnovat jen rekonstrukci. Takže jsem si vyzkoušela štukovat, tahat lepidla ale můj zásadní úkol bylo řezání sítí a malování. Odnosila jsem s Radkem asi tak náklaďák suti (ale svaly nic moc teda, tohle fitko není tak účinný jak se zdá). No a po tomhle všem už na nějaký "blogerský život" nezbyl úplně čas. 

Čím víc jsme se snažili všechno urychlit tím spíš se něco pokazilo a teda i pro náš vztah to byla zkouška. Takže hádky proběhly ať už velké nebo malé o blbostech nebo důležitých věcech. No většinou to byly vlastně hlouposti, to uznávám, já zjistila že s Radkem to není tak jednoduché. Nenechá si jen tak vybrat ode mě kompletně vybavení, ale má nutkání do všeho "kecat" :) což je na jednu stranu super, ale když se v některých stylech lišíme začne to být malinko problém. Takže za posledních několik měsíců jsme se museli hodně snažit najít ve všem nějaký kompromis. Ale zvládli jsme to a všechny krize jsme přestáli ! 

Jen teda doufám (a celá má rodina se mnou), že se snad za pár let nebudu zase stěhovat zpět do bytu. Upřímně už by bylo pro mě snad i výhodnější jít studovat interiérový design nebo si na to rovnou založit firmu :) 

To bylo maličko na odlehčení, každopádně velká poklona patří Radkovi, který ač je cholerik, zvládl během půl roku neskutečné množství práce. A velké dík patří vlastně i babičkám a dalším, kteří ochotně pomohli s hlídáním Danka, aby jsme my mohli pracovat a udělat náš domov co nejlepší. 


           


Prozatím žádné komentáře

Nechat komentář